|
|
Stanovení koncentrace alfa-1-antitrypsinu ve stolici imunoanalytickou metodou
Plačková, Marie ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent)
Stanovení koncentrace α1 - antitrypsinu ve stolici je diagnostickým ukazatelem zánětlivých onemocnění tenkého a tlustého střeva, zejména malabsorpčního syndromu. α1 - antitrypsin patří mezi skupinu plazmatických bílkovin s antiproteinázovým účinkem. Je syntetizován především v játrech, v malém množství v makrofázích jako antiproteáza fyziologicky inhibuje serinové proteázy neutrofilů. Z jater je uvolňován do krevního řečiště. α1 - antitrypsin je reaktant akutní fáze. Při zánětlivé reakci je tvorba α1 - antitrypsinu v játrech stimulována protizánětlivými vytokány. Vzestup hladiny v časné fázi zánětu koreluje s CRP a dalšími pozitivními proteiny akutní fáze. Jako spolehlivý senzitivní a specifický marker ztráty proteinů může být clearence α1 - antitrypsinu ve stolici. Stanovení α1 - antitrypsinu ve stolici lze provádět technikami ELISA, což je nekompetitivní enzymoimunoanalýza sloužící k detekci protilátek, u níž je využita schopnost imunoglobulinů vázat se na povrch umělých hmot (např. polystyrenu) a schopnost vázat enzymy na těžké řetězce imunoglobulinových molekul. Cílem práce bylo porovnat komerční sety pro imunoanalytické stanovení koncentrace α1 - antitrypsinu ve stolici metodou ELISA, a to sety firmy Immundiagnostik a Ridascreen. Dále pak zjistit stabilitu α1 - antitrypsinu ve vzorku stolice a...
|
|
|
Vliv vybraných zánětlivých agens na proces osteoklastogeneze
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Úvod: Kost je v průběhu života značně aktivní tkání, která podléhá konstantním remodelacím. Na střídavé resorpci a novotvorbě mají hlavní podíl osteoklasty, osteoblasty a osteocyty. Osteoklasty jsou jediné známé buňky se schopností odbourávat kostní tkáň. Tyto buňky vznikají fúzi prekurzorů v kostní dřeni nebo monocytů v periferní krvi v procesu zvaném osteoklastogeneze. Vznik osteoklastů z periferních prekurzorů může hrát významnou roli v souvislosti s chronickými zánětlivými chorobami, u nichž je známé zvýšené riziko rozvoje osteoporózy v průběhu života. Jednou z těchto chorob je celiakie, při níž u postižených jedinců po příjmu lepku v potravě dochází k rozpadu střevní sliznice a rozvoji chronického zánětu. V této práci jsme se zaměřili na potenciální roli osteoklastogeneze při rozvoji osteoporózy u pacientů s celiakií a ověřili jsme obecně vlivy vybraných zánětlivých agens (TNF-α, IL-6, IFN-γ a cfDNA) s předpokládanými nebo hypotetizovanými účinky v osteoklastogenezi. Materiál a metody: V plazmě a séru nově diagnostikovaných pacientů s celiakií, pacientů na dietě a zdravých kontrol jsme analyzovali koncentrace cfDNA a cytokinů TNF-α, IL-6, IFN- γ. Séra těchto pacientů a kontrol jsme spolu s rekombinantními cytokiny užívali v kultivacích. Pro ověření vlivu cfDNA jsme séra ošetřovali DNázou....
|
|
|
Microvesicle and exosome detection in immune-related diseases
Šťastná, Evelína ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Fabišik, Matej (oponent)
Exozómy (ES) a mikrovezikuly (MV), súhrnne extracelulárne vezikuly (EV), sú submikroskopické vezikuly obalené fosfolipidovou dvojvrstvou. Menšie ES (40 - 100 nm) majú pôvod v endozomálnom kompartmente, zatiaľ čo väčšie MV (50 - 1000 nm) sú odvodené od cytoplazmatickej membrány bunky. EV sú vylučované všetkými typmi buniek. Pozostávajú z lipidov a proteínov, ale ich zloženie sa líši v závislosti od stavu bunky, z ktorej pochádzajú. Rovnako sa líšia aj obsahom, ktorý transportujú (DNA, RNA a proteíny). Vyskytujú sa vo všetkých telových tekutinách v oveľa vyššom počte ako samotné bunky, čo z nich robí atraktívny a prístupný biomarker autoimunitných ochorení, kardiovaskulárnych ochorení alebo nádorov. Na detekciu EV je používaná citlivá prietoková cytometria (FCM), ktorú budem porovnávať s alternatívnymi metodikami. Súčasťou práce bude popis biogenézy EV a zameriam sa na rolu EV pri koagulácii a zápale v imunitne-podmienených poruchách, akými sú autoimunitné ochorenia, konkrétne reumatoidná artritída (RA).
|
|
|
Stanovení koncentrace alfa-1-antitrypsinu ve stolici imunoanalytickou metodou
Plačková, Marie ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent)
Stanovení koncentrace α1 - antitrypsinu ve stolici je diagnostickým ukazatelem zánětlivých onemocnění tenkého a tlustého střeva, zejména malabsorpčního syndromu. α1 - antitrypsin patří mezi skupinu plazmatických bílkovin s antiproteinázovým účinkem. Je syntetizován především v játrech, v malém množství v makrofázích jako antiproteáza fyziologicky inhibuje serinové proteázy neutrofilů. Z jater je uvolňován do krevního řečiště. α1 - antitrypsin je reaktant akutní fáze. Při zánětlivé reakci je tvorba α1 - antitrypsinu v játrech stimulována protizánětlivými vytokány. Vzestup hladiny v časné fázi zánětu koreluje s CRP a dalšími pozitivními proteiny akutní fáze. Jako spolehlivý senzitivní a specifický marker ztráty proteinů může být clearence α1 - antitrypsinu ve stolici. Stanovení α1 - antitrypsinu ve stolici lze provádět technikami ELISA, což je nekompetitivní enzymoimunoanalýza sloužící k detekci protilátek, u níž je využita schopnost imunoglobulinů vázat se na povrch umělých hmot (např. polystyrenu) a schopnost vázat enzymy na těžké řetězce imunoglobulinových molekul. Cílem práce bylo porovnat komerční sety pro imunoanalytické stanovení koncentrace α1 - antitrypsinu ve stolici metodou ELISA, a to sety firmy Immundiagnostik a Ridascreen. Dále pak zjistit stabilitu α1 - antitrypsinu ve vzorku stolice a...
|
host ::
RSS.